Agrární nabídka a model AD-AS

Agregtn nabdka a model AD-AS Petr Sedlek Agregtn nabdka (AS) AS vyjaduje zvislost nabzenho relnho produktu na cenov hladin. Jak velk produkt budou chtt vrobci vyrbt pi urit cenov hladin. AS se chov rzn v dlouhm a v krtkm obdob V dlouhm obdob jsou ceny flexibiln a AD je vertikln Kdy se mn AD dochz pouze ke zmnm cenovm a vroba zstv na sv potenciln rovni.

V krtkm obdob jsou ceny fixn a AS nen vertikln, ale pozitivn sklonn. Protoe se ekonomov pou o vysvtlen AS, ukeme si nkter pstupy k vysvtlen AS Klasick AS - vertikln Pi jakkoliv rovni cen bude nabzen stejn mnostv produkce. Pedpoklad Ekonomika funguje na rovni potencilnho produktu pi pirozen me nezamstnanosti (viz graf). Trh prce je vdy vyrovnan. Neexistuje nedobrovoln nezamstnanost a to v dsledku flexibilnch nominlnch mezd a cen. Reln Y

Y=F(L) Y* W/P L* LS (W/P)* LD L* L zamstnanost Flexibilita mezd a cen a pln informace o vech mzdch a cench vyiuj trh - vyrovnvaj nabdku s poptvkou na rovni pirozen mry

nezamstnanosti a pi vytven potencilnho produktu. Klasick AS je vertikln Nabzen reln domc produkt nen ovlivnn zmnami cenov hladiny. Je na rovni potencilnho produktu. Existuje vak jen v dlouhm obdob, v krtkm obdob je AS rostouc. Y Y=F(L,K1) Y1 * P

Y=F(L,K0) Y* AS AS1 P2 P1 W/P L* L Y* Y1* Y LS W1/P1 =

W2/P2 W1/P2 LD LS L* LD L LD Nominln mzdy vzrostou ekviproporcionln jako cenov rove, aby byla ustavena rovnovn reln mzda. Reln mzda se nezmn. Nezmn se tud ani ve zamstnanosti

Produkce zstv nezmnna. Pi zven kapitlu zv se mezn produktivita prce posun kivky poptvky po prci zven rovnovn produkce Vertikln AS existuje jen v dlouhm obdob, kdeto v krtkm me mt prbh rostouc. Ukeme 3 modely vysvtlujc rostouc prbh AS

Kivka krtkodob AS za pedpokladu fixn nominln mzdy Mzdov strnulosti Dlouhodob kolektivn mzdov dohody Implicitn pracovn dohody Model efektivnch mezd

Nominln mzdy se nepizpsobuj v krtkm obdob dostaten rychle, aby byla ustavena rovnovha na trhu prce. Dochz k nedobrovoln nezamstnanosti Klov mylenka spov v tom, e jsou li nominln mzdov sazby fixn, reln mzda se mn inverzn oproti cenov hladin a zamstnanost se mn inversn s pohybem reln mzdy. m vy je W/P, tm ni je zamstnanost a produkce, m ni je W/P, tm vy je zamstnanost a produkce. AS je pozitivn sklonnou kivkou pro konstantn rove nominln mzdy. Y Y=F(L) Y* P AS

P1 Y2 P2 L2 L1 L Y2 LS W1/P2 W1/P1 Ld L2

L1 L Y* Y Nedostatky modelu: Mzdovmi strnulostmi dokeme vysvtlit, pro reln produkt kles pod potenciln, kdy se sn cenov hladina.Ale pro roste ne.Nen toti jasn pro lid nabzej prci, kdy kles W/P. Pracovnci se dostvaj ze svoj kivky nabdky prce (existuj W/P rzn vysvtlen)

Ls W/P W/P1 Ld L Proticyklick pohyb relnch mezd Ve fzi recese by mly rst a naopak. Zkuenosti to nepotvrdily Friedmanv modle mylnho vnmn

Pedpoklady Ceny a mzdy jsou prun a vyiuj trhy Pracovnci doasn myln vnmaj cenovou rove, firmy maj o zmnch cen lep informace. Fluktuace skutenho produktu kolem jeho pirozen rovn (potencilnho produktu) je zpsobena nedokonalmi informacemi pracovnk. Myln vnmn cenov hladiny lze vyjdit tak, e cenov hladina, kterou zamstnanci oekvaj, se v krtkm obdob me odliovat od skuten cenov hladiny.

Zamstnanci nabzej prci v zvislosti na oekvan reln mzd. Poptvka po prci (firmy) i v krtkm obdob odhaduj cenovou hladinu sprv. Ld = Ld(W/P) Ls= LS(W/Pe) W/Pe=W/P.W/Pe LS=LS(W/P.P/Pe) P/Pe = stupe mylnho vnmn cenov hladiny P (W1/P0e)

Ls(W/P0e) W0/P0 P1 LAS AS1 AS0 AD1 P0 W1/P1 Ld(W/P) L* L1

AD0 Y* Y1 Y Lucasv model nepln informovanosti Pedpoklady jsou prun - trhy se vyiuj Neoekvan zmny cenov hladiny si lid (firmy

a zamstnanci) Lid tvo racionln oekvn Ceny a mzdy V dsledku nedokonalch informac chybn zamuj zmny celkov hladiny, zmnami relativnch cen jimi vyrbnho zbo. Usuzuj chybn, e se zmnila relativn cena bo,kter vyrbj, ale ve skutenosti se zmnila agregtn cenov hladina. Relativn cena p/P p = cena sluby, kterou prodv P = ceny ostatnch statk, kter nakupuj vzroste li p/Pe - zv produkci Na agregtn rovni

Je li skuten cenov hladina shodn s oekvanou, domc produkt setrvv na potenciln rovni, lid povauj relativn ceny svch vrobk za nezmnn P = Pe Y = Y* Pokud se skuten cenov hladina zv nad oekvanou (vnmn nrst ceny vlastn produkce, slueb relativn k celkov cenov hladin) P>Pe Y >Y* Kdy skuten cenov hladina klesne pod

oekvanou P < Pe Y < Y* P AS P1 P1-Pe P0=Pe Y1-Y* P2 Y2 Y* Y1

Y Rovnice Lucasovy kivky AS Y=Y* + b(P-Pe) b m, jak siln reaguje domc produkt na odchylku skuten cenov hladiny od oekvan 1/b = sklon kivky AS m men b tm AS strmj 1/b= (P-Pe):(Y-Y*) Anticipovan zmny fiskln a mnov politiky

nemaj vliv na produkci a zamstnanost, protoe oekvn jsou formovna racionln Model AS-AD a zmny agregtn poptvky Klasick AS Pedpokldme Malou otevenou ekonomiku Zmna nominln penn zsoby

Vyuijeme Mundell-Flemingv model (IS-LM v oteven ekonomice) Ekonomika je stle na potencilnm produktu Zmny v penn zsob a AD se promtaj pouze do zmn cen Reln kurz nakonec t zstv beze zmny, pvodn depreciace nominln kurzu je vyrovnvna cenovm navenm. E LM* LM** E0 E1 IS* P P2 Y*

Y1 Y AS AD P1 AD Y* Y1 Y Krtkodob AS rostouc

Zven penn zsoby Roste poptvka Rostou ceny Rst relnho produktu nad potenciln Penze nejsou neutrln Po urit dob se reln produkt vrt na Y* a nov dlouhodob rovnovha je na potenciln rovni. Pro se kivka krtkodob AS posune nahoru? Podle modelu fixnch nominlnch mezd

V Friedmanov modelu mylnho vnmn cenov hladiny Pracovnci v dsledku vych cen se vybojuj vy nominln mzdy (po uplynut platnosti smluv). Pvodn AS odpovd nim nominlnm mzdm ( pi mylnm vnmn zven cen) . Vy AS ji odr uvdomn si zven cen a promtnut do nominlnch mezd. V Lucasov modelu neplnch cenovch informac Pvodn kivka AS odpovd ni oekvan cenov hladin a nim oekvanm nkladm na mzdy. Vy

AS odpovd vym cenov hladin. Dopad zven nominln penn zsoby Cenov hladina LAS AS AS P2 P1 P0 AD AD Y* Y1 Reln domc produkt Dopad snen nominln penn zsoby

Cenov hladina LAS AS AS P0 P1 P2 AD AD Y* Y1 Reln domc produkt Model AS-AD a zmny AS

Vyvolny zmnou nklad nap. nepzniv nabdkov ok rst nklad snen vroby pod potenciln rove rst nezamstnanosti V dlouhm obdob nezamstnanost vede k poklesu relnch mezd snen nklad rst produktu na potenciln rove Cenov hladina

LAS AS AS P1 P0 Y1 Y* Reln domc produkt Nepzniv nabdkov ok s reakc CB

CB zv penn zsobu akomoduje nkladov ok Pi rstu nklad chtj vrobci sniovat vrobu a zamstnanost CB zv penn zsobu Dojde ke zven AD Cenov hladina AS P2 P1 AS P0 AD AD Y1

Y* Reln domc produkt Tet tma Podrobnosti tmatu Doplujc informace a pklady Vztah pbhu k astnkm. Skuten ivot Uvete pklad nebo pbh ze skutenho ivota. V ppad poteby vyjdete pochopen pro situaci astnk.

Co to znamen Drazn shrte v nzor na dan tma. Shrte hlavn body hodn zapamatovn. Dal kroky Shrte, co se od astnk oekv. Shrte, co se oekv od vs.