Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky

Sociální politika III. Mezinárodní aspekty sociální politiky

Sociln politika v mezinrodnm kontextu Jabok, ETF 2016 Michael Martinek 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 2 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 3 3. Organizace spojench nrod Organizace spojench nrod (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), t Spojen nrody (zkratka se nepouv), anglicky United Nations (UN), je mezinrodn organizace, jejmi

leny jsou vechny stty svta s vjimkou Vatiknu dnes m 193 lenskch stt. Jedin organizace na svt, kter me aktivn eit globln problmy. Rezoluce Rady bezpenosti jsou prvn zvazn pro vechny stty, ostatn rozhodnut jsou zvazn pro stty, jejich parlamenty je ratifikuj. Clem OSN je zachovn mezinrodnho mru a bezpenosti a zajitn mezinrodn spoluprce. lenstv v OSN je zaloeno na principu suvernn rovnosti, stty maj sv zastoupen, tzv. stl mise, zejmna v hlavnm sdle OSN New Yorku. Kad lensk stt m sv zstupce ve Valnm shromdn a disponuje jednm stejn platnm hlasem. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 4 Djiny OSN Zaloena 26. ervna 1945 v San Franciscu (USA) na zklad

pijet Charty OSN 51 stty vetn tehdej SR. Nahradila Spolenost nrod, kter jako garant kolektivn bezpenosti a mrovho een konflikt neobstla. 24. jna 1945 byla Charta ratifikovna vtinou signatskch zem = datum vzniku OSN, kadoron Den Spojench nrod Prvn Valn shromdn OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londn. OSN postupn pijmala dal lensk stty, tato innost vak byla brzdna Studenou vlkou. Velk nrst lenskch stt byl zaznamenn v edestch letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistickho bloku. Dnes m OSN 193 lenskch stt, R je lenem od zatku roku 1993. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 5 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu.

Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 6 Charta OSN Charta Spojench nrod je ustavujc dokument svtov organizace, kter stanovuje prva a povinnosti lenskch stt a stanov orgny a postupy fungovn OSN. Jako mezinrodn smlouva kodifikuje Charta zkladn principy mezinrodnch vztah od suverenity a rovnosti mezi stty a po zkaz uit sly pi een mezinrodnch spor. Cle Spojench nrod, definovan v Chart, jsou nsledujc: udrovat mezinrodn mr a bezpenost; rozvjet mezi nrody ptelsk vztahy zaloen na respektovn zsad rovnoprvnosti a prva na sebeuren nrod; spolupracovat pi een mezinrodnch ekonomickch, socilnch, kulturnch a humanitrnch otzek a podpoe zkladnch lidskch prv a svobod; bt centrem pro koordinaci krok, kter nrody podnikaj v zjmu dosaen tchto spolench cl. 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 7 Charta OSN innost Organizace spojench nrod vychz z nsledujcch zsad: vechny lensk stty jsou suvernn a rovnoprvn; zavazuj se plnit sv povinnosti vyplvajc z Charty; zavazuj se eit mezinrodn spory mrovmi prostedky, bez ohroovn mezinrodnho mru, bezpenosti a spravedlnosti; vysthaj se vyhroovn silou a pouvn sly proti jinm lenskm sttm; zavazuj se poskytnout OSN vekerou pomoc pi jakkoli akci, ke kter Organizace na zklad Charty pistoup; dn ustanoven Charty neopravuje Spojen nrody k tomu, aby se vmovaly do otzek, kter jsou vlun vnitn zleitost jakhokoli sttu. 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 8 lensk stty OSN 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 9 Organizan struktura OSN Valn shromdn Rada bezpenosti Ekonomick a sociln rada - ECOSOC Poruensk rada Mezinrodn soudn dvr Sekretarit, v jeho ele stoj generln tajemnk

5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 10 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 11 Sdlo OSN: New York Sdla pidruench organizac: Washington Vde m eneva Pa Nairobi

5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 12 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 13 Valn shromdn Hlavn jednac orgn OSN. Tvo ho zstupci vech lenskch stt, z nich kad m jeden hlas. dn zasedn Valnho shromdn zan kadoron v ter tetho zijovho tdne. Nejmn ti msce ped zatkem dnho zasedn probh volba novho pedsedy, 21 mstopedsed a pedsed esti hlavnch vbor.

Z dvodu rovnomrnho geografickho zastoupen rotuje pedsednictv kadoron mezi pti skupinami stt stty africkmi, asijskmi, vchodoevropskmi, latinskoamerickmi a karibskmi a stty zpadoevropskmi a ostatnmi. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 14 Valn shromdn Na zatku kadho dnho zasedn se kon veobecn rozprava, j se zpravidla zastuj nejvy pedstavitel stt a vld. Jednotliv zem na n vyjaduj nzory na nalhav mezinrodn otzky. Vtina z nich je nsledn projednvna v esti hlavnch vborech VS: Prvn vbor Vbor pro odzbrojen a mezinrodn bezpenost. Druh vbor Hospodsk a finann vbor. Tet vbor Sociln, humanitrn a kulturn vbor. tvrt vbor Zvltn vbor pro politick otzky a otzky

dekolonizace. Pt vbor Administrativn a rozpotov vbor. est vbor Prvn vbor. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 15 Valn shromdn Celoron aktivity OSN vychzej pedevm z rozhodnut VS, tedy z vle vtiny lenskch stt vyjden pijatmi rezolucemi a rozhodnutmi. Tuto innost vykonvaj: vbory a jin orgny ustaven Valnm shromdnm, kter jsou poveny studovat a podvat zprvy o specifickch otzkch, nap. odzbrojen, udrovn mru, rozvoj a lidsk prva; mezinrodn konference svolvan Valnm shromdnm; Sekretarit Organizace spojench nrod, tedy

generln tajemnk a jeho apart mezinrodnch ednk. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 16 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 17 Palc nrod eneva (vcyrsko) 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 18

5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 19 Dm OSN v Praze Historie ptomnosti Organizace spojench nrod v Praze sah do roku 1947, kdy byla otevena kancel Informanho centra OSN jako jedna z prvnch "poboek" Spojench nrod mimo domovsk New York. Na konci roku 2000 vyuily organizace OSN psobc v esk republice nabdky M Praha 5 a dohodly se na vytvoen Domu OSN (v systmu OSN nazvan UN House), prvnho spolenho sdla OSN v Praze. Dm OSN, elezn 24, Praha 1, www.osn.cz V UN House sdl tyto organizace OSN: UNIC (Informan centrum OSN v Praze) UNHCR (Komisarit OSN pro uprchlky) WHO (Svtov zdravotnick organizace) esk vbor pro UNICEF (Dtsk fond OSN)

5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 20 Dne 2.8.2016 pedala nov Stl pedstavitelka esk republiky pi OSN v New Yorku velvyslankyn Marie Chatardov povovac listiny generlnmu tajemnkovi OSN Ban Ki-moonovi. 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 21 Rada bezpenosti Charta OSN pisuzuje Rad bezpenosti (RB) hlavn zodpovdnost za udrovn mezinrodnho mru a bezpenosti. RB m 15 len, z toho pt stlch jsou to na, Francie, Rusko, USA a Velk Britnie a 10 nestlch, kter Valn shromdn vol na dvoulet obdob. Aktulnmi nestlmi leny Rady bezpenosti jsou: 1. 1. 2015 31. 12. 2016: Angola (Afrika) Malajsie (Asie) Nov Zland (Zpadn Evropa a jin) panlsko (Zpadn Evropa a jin) Venezuela (Latinsk Amerika) 1. 1. 2016 31. 12. 2017: Egypt (Afrika) Japonsko (Asie) Senegal (Afrika) Ukrajina (Vchodn Evropa) Uruguay (Latinsk Amerika)

Kad len Rady bezpenosti m jeden hlas. Ke schvlen rozhodnut o procedurlnch otzkch je zapoteb alespo devti hlas z patncti. Pro rozhodnut o zsadnch otzkch je zapoteb devti hlas, vetn souhlasu vech pti stlch len. Jedn se o takzvan pravidlo jednomyslnosti mocnost, asto oznaovan jako prvo veta. Pokud jeden ze stlch len nesouhlas s rozhodnutm, me hlasovat proti, a tm nvrh vetovat (zamtnout). Vech pt stlch len ji prvo veta v minulosti pi rznch pleitostech uplatnilo. Pokud stl len nesouhlas s navrhovanou rezoluc nebo rozhodnutm, ale nechce uplatnit prvo veta, me se zdret hlasovn. Rezoluce pak me bt pijata zsknm potebnch devti hlas. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 22 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 23 Rada bezpenosti

Podle lnku 25 Charty OSN souhlas vechny lensk stty s tm, e budou rozhodnut Rady bezpenosti respektovat a naplovat. Zatmco ostatn orgny OSN udluj doporuen vldm, RB pijm rozhodnut, kter jsou na zklad Charty OSN pro lensk stty zvazn. Rada bezpenosti je koncipovna tak, aby mohla fungovat nepetrit, zstupci vech len mus bt stle ptomni v sdle OSN. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 24 Reforma rady bezpenosti V souasn dob probh diskuse o rozen stlho lenstv v rad bezpenosti. Nejsilnj pedpoklady pro obsazen novch mst maj tyto stty: Brazlie, Indie, Japonsko a Nmecko. Brazlie je nejvt zem latinsk

Ameriky. Indie je nejvt demokracii na svt a druhou nejlidnatj zem na svt. Navc m tet nejvt armdu na svt a vlastn jadern zbran. Japonsko a Nmecko pat mezi nejvt pispvatele do rozpotu OSN. Projekt rozen m mnoho kritik. Mezi nejhlasitj odprce pat Argentina, Itlie, Jin Korea, Mexiko a Pkistn. Evropt odprci prosazuj msto nmeckho kesla keslo pro Evropskou unii. Uvauje se jet o rozen o lensk stty z Africk unie (Egypt, Nigrie a Jihoafrick republika) a muslimsk stt. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 25 Mrov operace OSN Mrov mise OSN jsou zsadnm nstrojem mezinrodnho spoleenstv k prosazovn mru a bezpenosti. O jejich dleitosti svd i fakt, e v roce 1988 mrov sly Spojench nrod obdrely Nobelovu cenu mru.

Pestoe udrovn mru nen pmo zakotveno v Chart OSN, u v roce 1948 Spojen nrody vytvoily prvn takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodrovnm pm na Blzkm vchod. Mrov operace a jejich rozmstn schvaluje Rada bezpenosti se souhlasem dotench zem a vtinou i dalch stran. Sestvaj z vojenskho a policejnho sboru a civilnho personlu. V rmci operace jsou rozmstni vojent pozorovatel nebo vojensk jednotky, ppadn oboj. Mise vojenskch pozorovatel tvo neozbrojen dstojnci, kte maj za kol dohlet Sociln politika v mezinrodnm na dodrovn pm. Vojcikontextu. mrovch sbor 5 Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek jsou vyzbrojeni, ve vtin ppad vak mohou 26 Funkce operac na udren mru OSN

Vojensk Politick Humanitrn Monitoring dohod o pm Udrovn podku a dodrovn zkon Ochrana humanitrnch konvoj Monitoring nraznkovch zn Pomoc pi obnovn funkn vldy Ochrana humanitrnch pracovnk Odzbrojen zneptelench

frakc Pomoc s udrenm nezvislosti Zajitn humanitrn pomoci Kontrola rozmstn mstnch sil Vyjednvn s vldnoucmi entitami Zzen, podpora a ochrana mstnch bezpench zn Prevence infiltrace Administrace voleb Pomoc pi repatriaci uprchlk Prevence obansk vlky

Vykonvn doasn mstn sprvy Monitoring uprchlk Dohled nad dodrovnm bezpenostnch dohod Zajitn bezpenosti nutn pro pomoc s revitalizac mstn ekonomiky Logistick podpora humanitrnch projekt vetn dopravy a zdravotnho zabezpeen Dozor nad regionlnm rozdlenm Management a arbitr loklnch spor

Dohled nad dodrovnm dohod o ochran lidskch prv Odstraovn min 5 Vcvik a reorganizace Tzv. confidence-building Socilnopaten politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 27 Mrov operace OSN Vojensk jednotky jsou poskytovny lenskmi stty na zklad dobrovolnosti. Nklady jsou hrazeny ze zvltnho rozpotu pro mrov operace, do kterho pispvaj lensk zem OSN. Zem vyslajc vojensk jednotky dostvaj z tohoto rozpotu

kompenzaci podle pedem stanovench podmnek. Schvlen rozpoet na obdob ervenec 2009 a erven 2010 inil 7,9 miliardy americkch dolar. To je piblin 0,5 procenta celosvtovch vojenskch vdaj (odhadem 1,464 bilionu USD). 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 28 Kvantitativn aspekty operac OSN 19992008 Leden Prosinec Listopad Listopad 1999 2001 2005

2008 Poet aktivnch mis 15 15 16 16 Poet stt pispvajcch vojky 86 90 107

120 Vojensk personl 9 124 39 500 70 015 89 513 Civiln a policejn personl 2 222 7 500 4 582 17 576 $ 1,0 mld.

$ 2,5 mld. $ 5,03 mld. $ 7,1 mld. Ron rozpoet Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Zdroj: UN Department of Peacekeeping Operations Publications and Archives. 5 Michael Martinek 29 estka nejvtch pispvovatel vojenskch jednotek do operac OSN 2005) 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 30 Zahje n Nzev operace operac e 1991 2003 2004 2007 2010 2011 2011 2011 5 Mise OSN v Zpadn

Sahae (MINURSO) Lokalizace Konflikt okupace Zpadn Sahara Zpadn Sahary Marokem Mise OSN v Librii ( Librie Druh obansk UNMIL) vlka v Librii Operace OSN v Pobe Pobe slonovinyObansk vlka v slonoviny (UNOCI) Pobe slonovin Mise OSN a Africk unie v Konflikt v y Sdn

Sdnu (UNAMID) Drfru Stabilizan mise OSN v Kongo Druh vlka v Ko Kongu (MONUSCO) ngu United Nations Interim Konflikt v Jinm Security Force for Abyei ( Sdn Kordofnu UNISFA) United Nations Mission in Druh sdnsk the Republic of South Jin Sdn obansk vlka Sudan (UNMISS) United Nations Support Sociln politika v mezinrodnm Libye kontextu. Obansk vlka v

Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 31 Mission in Libya (UNSMIL) Libyi Ekonomick a sociln rada Charta OSN zizuje Ekonomickou a sociln radu (ECOSOC) jako hlavn orgn pro koordinaci hospodsk a sociln innosti OSN a specializovanch pidruench organizac systmu organizace. ECOSOC m 54 len s tletm funknm obdobm, v rmci cirkulace se mn kad rok jedna tetina len. Rozhodnut jsou pijmna prostou vtinou, kad len disponuje jednm hlasem. R usiluje o lenstv ponaje rokem 2016. Rada se obvykle nkolikrt do roka schz se zstupci obansk spolenosti na krtkch zasednch a mnoha ppravnch schzkch, na nich se e organizan otzky. Hlavn zasedn v dlce ty tdn se kon v ervenci, stdav v New Yorku a enev. Soust tohoto zasedn je tzv. high-level segment, setkn na vysok rovni za asti ministr a dalch vysokch sttnch pedstavitel, na nm se projednvaj stejn hospodsk, sociln a humanitrn otzky.

Celoron innost ECOSOC probh v pomocnch a pidruench orgnech Rady. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 32 Ekonomick a sociln rada Ekonomick a sociln rad pslu nsledujc funkce a pravomoci: slouit jako stedn diskusn frum k projednvn mezinrodnch ekonomickch a socilnch otzek a formulaci politickch doporuen lenskm sttm a celmu systmu OSN; vypracovvat a iniciovat studie a zprvy a pedkldat doporuen tkajc se mezinrodnch ekonomickch, socilnch, kulturnch, vzdlvacch, zdravotnch a dalch otzek; podporovat respektovn a dodrovn lidskch prv a zkladnch svobod; podlet se na pprav velkch mezinrodnch konferenc v sociln a ekonomick oblasti a v pbuznch oborech a podporovat a koordinovat nsledn vyuit zvr tchto konferenc; koordinovat innost specializovanch pidruench organizac OSN prostednictvm konzultac a poradensk innosti a doporuen Valnmu shromdn. Jednnm o mezinrodnch ekonomickch a socilnch otzkch a poskytovnm strategickch doporuen hraje ECOSOC klovou roli pi posilovn mezinrodn spoluprce a rozvoje a pi

urovn priorit pro dal innost. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 33 R opt zskala post mstopedsedy v ECOSOC tet nejvznamnj instituci OSN esk republika zaujme prostednictvm sv velvyslankyn u Organizace spojench nrod v obdob od ervence 2016 do ervence 2017 mstopedsednickou roli v Hospodsk a sociln rad OSN (ECOSOC). V hlasovn, kter se uskutenilo 28. ervence 2016 v New Yorku, o tom rozhodli jej lenov. R byla do Hospodsk a sociln rady poprv zvolena pro obdob 19961998. Ji v prvnm roce svho lenstv se stala jednou ze ty mstopedsednickch zem rady, o rok pozdji j pedsedala. lenem Hospodsk a sociln rady byla R dle v obdob 19992001 a 2006 2008. 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 34 Programy a dal orgny OSN Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Mezinrodn obchodn centrum UNCTAD/WTO (ITC) ad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Program OSN na ochranu ivotnho prosted (UNEP) Rozvojov program OSN (UNDP) Rozvojov fond OSN pro eny (UNIFEM) Program dobrovolnk OSN (UNV) Populan fond OSN (UNFPA) ad vysokho komisae OSN pro uprchlky (UNHCR) Dtsk fond OSN (UNICEF) Svtov potravinov program (WFP) ad pro palestinsk uprchlky na Blzkm vchod (UNRWA) ad vysokho komisae OSN pro lidsk prva (OHCHR) Centrum OSN pro lidsk sdla (Habitat) ad OSN pro servisn zabezpeen projekt (UNOPS) Univerzita OSN (UNU) Mezinrodn vzkumn a vzdlvac institut pro problematiku postaven en (INSTRAW)

Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI) Institut OSN pro vzdlvn a vzkum (UNITAR) Vzkumn stav OSN pro sociln rozvoj (UNRISD) Vzkumn institut OSN pro otzky odzbrojen (UNIDIR) 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 35 Regionln komise Regionln komise OSN jsou podzeny Ekonomick a sociln rad (ECOSOC) a jejich sekretarity podlhaj pravomoci generlnho tajemnka. Jejich kolem je iniciovat opaten na podporu ekonomickho rozvoje pslunho regionu a poslit ekonomick vztahy mezi zemmi. Komise jsou financovny z dnho rozpotu OSN. Ekonomick komise pro Afriku (ECA) Ekonomick komise pro Evropu (ECE) Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast (ECLAC)

Ekonomick asociln komise pro Asii a Tichomo (ESCAP) Ekonomick asociln komise pro zpadn Asii (ESCWA) 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 36 Specializovan agentury a autonomn organizace, koordinovan ECOSOC Mezinrodn organizace prce (ILO) Organizace OSN pro vivu a zemdlstv (FAO) Organizace OSN pro vchovu, vdu a kulturu (UNESCO) Svtov zdravotnick organizace (WHO) Skupina Svtov banky Mezinrodn banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinrodn asociace pro rozvoj (IDA) Mezinrodn finann korporace (IFC) Multilaterln agentura pro garanci investic (MIGA)

Mezinrodn mnov fond (IMF) Mezinrodn organizace pro civiln letectv (ICAO) Mezinrodn nmon organizace (IMO) Mezinrodn telekomunikan unie (ITU) Svtov potovn unie (UPU) Svtov meteorologick organizace (WMO) Svtov organizace duevnho vlastnictv (WIPO) Mezinrodn fond pro zemdlsk rozvoj (IFAD) Organizace OSN pro prmyslov rozvoj (UNIDO) Mezinrodn agentura pro atomovou energii (IAEA) Ppravn komise pro Organizaci smlouvy o veobecnm zkazu jadernch zkouek (CTBTO) Organizace pro zkaz chemickch zbran (OPCW) Svtov turistick organizace (WTO) Svtov obchodn organizace (WTO) 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 37 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 38 Poruensk rada Poruensk rada byla ustavena Chartou OSN v roce 1945, aby dohlela na sprvu jedencti zem zaazench do poruensk soustavy. Jejm kolem bylo zajistit pijet takovch krok, kter piprav tato zem na samosprvu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poruensk rada povena zkoumnm a projednvnm zprv sprvcovskch stt o politickm, hospodskm a socilnm vvoji danho zem. Souasn se zabvala podnty obyvatel tchto zem a provdla speciln ovovac mise. Do roku 1994 doshla vechna sveneck zem OSN samosprvy i nezvislosti, a ji jako nezvisl stty i pipojenm k nktermu ze sousednch nezvislch stt. Poslednm bylo sveneck zem Tichomoskch ostrov (Palau), kter se v tme roce staly 185. lenskm sttem OSN. Poruensk rada, sloen ze stlch len Rady bezpenosti ny, Francie, Rusk federace, Velk Britnie a Spojench stt tak splnila svj el. Byla proto upravena jej procedurln pravidla a Rada se m schzet jen v ppadech, kdy to bude situace vyadovat.

5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 39 Mezinrodn soudn dvr Mezinrodn soudn dvr (ICJ) se sdlem v nizozemskm Haagu je zkladnm soudnm orgnem OSN. e spory mezi lenskmi stty a pedv OSN a jejm specializovanm organizacm odborn posudky. Jeho statut je nedlnou soust Charty OSN. Soudn dvr je oteven vem signatm jeho statutu, tedy vem lenskm sttm Organizace spojench nrod. Soudnch proces se mohou astnit a sv spory mohou soudu pedkldat pouze stty. ICJ se nezabv ppady soukromch osob, prvnch subjekt ani mezinrodnch organizac. Valn shromdn i Rada bezpenosti mohou ale ICJ podat o posudek k jakkoliv prvn otzce. Dal orgny OSN a specializovan organizace OSN mohou podat o posudek prvnch ppad spadajcch do jejich innosti, potebuj k tomu vak souhlas Valnho shromdn. Soud tvo 15 soudc volench v oddlench hlasovnch Valnm shromdnm a Radou bezpenosti. Soudci jsou vybrni na zklad sv kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavn prvn systmy svta,

piem dn dva soudci nemohou bt obany tho sttu. Soudci jsou voleni na devt let s monost znovuzvolen. V prbhu funknho obdob nemohou vykonvat dnou jinou innost. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 40 Mezinrodn trestn soud Vznikl 2002 jako stl soudn dvr, kter m sthat osoby zodpovdn za zloin genocidy, zloiny proti lidskosti, vlen zloiny a od roku 2010 definovan zloin agresev ppad, e dan zem tyto zloiny nechce nebo nen s to sthat. Sdlo m v nizozemskm Haagu, stejn jako Mezinrodn soudn dvr.v Reakce na zkuenosti s fungovnm ad hoc tribunl, zizovanch Radou bezpenosti OSN, jakmi jsou Mezinrodn trestn tribunl pro bvalou Jugoslvii (1993) nebo Mezinrodn trestn tribunl pro Rwandu (1994). Na popud OSN byl 17. ervence 1998 na mezinrodn konferenci v Itlii pijat msk statut Mezinrodnho trestnho soudu (Rome Statute of the International Criminal Court). Pomr hlas byl 120 pro ku 7 proti, hlasovn se zdrelo 21 delegt. Proti byly USA, Izrael, nsk lidov republika, Irk, Katar, Libye a Jemen. Spojen stty (v dob, kdy byl prezidentem Bill Clinton) smlouvu

podepsaly, ale u ji neratifikovaly. George W. Bush po nstupu do adu v roce 2001 odvolal i jej podpis. Poadovan poet edesti ratifikac doshl Statut 11. dubna 2002 a vstoupil tak v platnost. K 1. lednu 2006 u poet ratifikac doshl 100. esk republika Statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 vyslovil parlament souhlas s ratifikac, prezident pak smlouvu po vhn podepsal 8. ervence 2009. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 41 Vyetovn a trestn zen Demokratick republika Kongo vyetovn vlench zloin bhem stle probhajc

5 vlky. Obvinn smuj k vlenm zloinm a zloinm proti lidskosti. Thomas Lubanga Dyilo odsouzen na 14 let za verbovn dtskch vojk. Uganda vyetovn zloin spchanch vdci Armdy Boho odporu, s pesahem na zem Demokratick republiky Kongo, Stedoafrick republiky a Jinho Sdnu (v dob zloin jet pod sprvou Sdnu). Joseph Kony hlavn obalovan, obalovn ze 12 zloin proti lidskosti a 21 vlench zloin, na tku. Sdn vyetovn genocidy a vlench zloin bhem Konfliktu v Drfru. Umar alBar prezident Sdnu (Sdn msk statut neratifikoval), hlavn obalovan, je mu pitna vina za plnovn trojnsobn genocidy, pt zloin proti lidskosti a dva vlen zloiny. Pobe slonoviny vyetovn zloin spchanch bhem druh obansk vlky v Pobe slonoviny. Laurent Gbagbo a Simone Gbagbo bval prezident a jeho manelka obvinni z vrad, znsilovn, perzekuce osob a jinch nelidskch in. Kea vyetovn povolebnho nsil z let 20072008, bhem kterch zemelo asi tisc osob, rozsudek m padnout v roce 2013. Libye vyetovn zloin Kaddfho reimu spchanch na civilistech bhem Obansk vlky v Libyi. Muammar Kaddf a Sajf al-Islm Kaddf a Abdullah Sennusi obvinni ze zloin proti lidskosti. Muammar Kaddf neme bt souzen, byl bhem vlky zabit a existuje

podezen, e jeho vrada byla t vlen zloin. Stedoafrick republika vyetovna nepehledn situace nsilnch in bhem sttnho pevratu v roce 2004. Jean-Pierre Bemba - bval viceprezident Demokratick Sociln politika v mezinrodnm kontextu. republiky Kongo, jeho vojensko-politick karira probhala spe na zem SAR, Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 42 obvinn z vlench zloin a zloin proti lidskosti. Sekretarit Oddlen a ady Sekretaritu OSN: ad pro vnitn dohled (OIOS) ad pro prvn otzky (OLA) Odbor pro politick otzky (DPA) Odbor pro otzky odzbrojen (DDA) Odbor pro mrov operace (DPKO) ad pro koordinaci humanitrn innosti (OCHA) Odbor pro ekonomick a sociln otzky (DESA) Odbor pro zleitosti Valnho shromdn a ... (DGAMC) Odbor poskytovn informac veejnosti (DPI) Odbor pro zen (DM)

ad bezpenostnho koordintora OSN (UNSECOORD) ad pro otzky odzbrojen Sociln politika v mezinrodnm kontextu. 5 Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 43 Sekretarit Sekretarit OSN tvo uveden oddlen a ady. Vkonn ad generlnho tajemnka zahrnuje generlnho tajemnka a tm jeho poradc a zajiuje celkov administrativn veden OSN. Sekretarit sdl v New Yorku a m adovny v mnoha dalch stech svta. Dalmi hlavnmi centry innosti OSN jsou eneva, Vde a Nairobi. ad OSN v enev (UNOG) vede generln editel Sergej Alexandrovi Ordonikidze z Rusk federace. ad slou pedevm jako centrum diplomacie a frum pro otzky odzbrojen a lidskch prv. V ele adu OSN ve Vdni (UNOV) stoj generln editel Antonio Maria Costa (Itlie). Prioritnmi innostmi jsou problematika mezinrodn kontroly zneuvn drog, mrovho vyuit vesmrnho

prostoru a mezinrodnho obchodnho prva. ad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Tpfer z Nmecka. UNON se zamuje na problematiku ivotnho prosted a lidskch sdel. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 44 Generln tajemnk Generln tajemnk, v jeho osob se poj funkce diplomata, obhjce, ednka a vkonnho editele, je tv OSN a symbolem jejch idel. Vystupuje jako mluv vech obyvatel svta, zejmna tch chudch a zranitelnch. Generln tajemnk je Chartou OSN oznaovn za "hlavnho sprvnho ednka OSN", kter jedn z tohoto titulu a "vykonv funkce, jen mu byly sveny" Radou bezpenosti, Valnm shromdnm, Ekonomickou a sociln radou a dalmi orgny OSN. Charta rovn zmocuje generlnho tajemnka k tomu, aby "upozoroval Radu bezpenosti na jakkoli otzky, kter by podle jeho soudu mohly znamenat ohroen

mezinrodnho mru a bezpenosti". Jednou ze stejnch rol generlnho tajemnka je, e silou svho "osobnho vlivu", to jest prostednictvm veejnch i soukromch krok postavench na jeho nezvislosti a bezhonnosti, pomh pedchzet konfliktm, brn jejich eskalaci a jejich en. Souasn generln Sociln tajemnk Ban Ki-moon pochz z Korejsk republiky politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF,pedstavitelem 2016. Michael Martinek 45 a 5je v poad osmm nejvym Spojench nrod. Funkce Mezinrodn finann instituce (MFI, IFI) Vznikly ve snaze zabrnit opakovn velk ekonomick krize z 30. let Po vlce ml bt vytvoen stabiln a siln mnov systm (IMF) a stabiln a trvale fungujc systm mezinrodnch financ (WB)

Zaloeny v roce 1945 v Bretton Woods - tzv. Brettonwoodsk instituce: Svtov banka (SB, WB) Mezinrodn mnov fond (MMF, IMF) Mnov systm Vechny mny navzny v urenm kurzu na americk dolar (USD) fluktuace max. 1% Stabiln hodnota USD zajitna tak, e USD je kryt uritm mnostvm zlata (inspirace zlatm standardem britsk libry z 19. stolet) To mlo odvrtit riziko zhroucen mn nebo nekontrolovatelnch spekulac. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 46 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 47 Krize Brettonwoods Zatmco rostl objem svtovho obchodu, tm nerostly mnov rezervy akutn nedostatek financ v systmu Dolar od 2. svtov vlky oslaboval, jin mny (hlavn nmeck marka a japonsk jen) vrazn posilovaly Americk ekonomika byla po vlce na vrcholu jako jedin vlkou neznien siln ekonomika svta, a tedy pot oslabovala, zatmco ekonomiky po vlce prakticky na dn, zaaly rychle posilovat Nastaven kurzy proto neodpovdaly realit a pleitostn pravy se ukazovaly jako nedostaten a neprun een V systmu byla obrovsk poptvka po dolarech investice tzv. petrodolar z nov posilujcch ropnch ekonomickch tygr, a tak nastal masivn odliv dolar z USA, co prohlubovalo negativn platebn bilanci USA a dolar to v dsledku oslabovalo. Po nkolika nedostatench pravch byl v roce 1971 zruen zlat standard dolaru

Postupn dolo k vytvoen systmu plovoucch kurz. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 48 IMF dnes 185 lenskch stt (z len OSN do nj nepat Andorra, Kuba, Lichtentejnsko, Monako, Nauru, Severn Korea a Tuvalu). lensk stty pispvaj do spolen pokladny minimln ve se uruje podle sly ekonomiky 75% pspvku je vysleno a zaplaceno v domc mn 25% v tzv. SDR (Special Drawing Rights) Zvltn jednotka speciln pro IMF, nen mon ji pouvat k obchodovn a jinm transakcm. Zajiuje stabilitu ve pspvku je pro vechny spolen a jej pomr ke kad konkrtn mn se snadno upravuje. Podle ve pspvku se uruje a/ poet hlas pi hlasovn

Kad stt m 250 hlas + za kadch 100 000 SDR jeden dal To je pinou kritiky IMF protoe tento systm zvhoduje bohat zpadn stty nkolik stt d dohromady pes 50% hlas b/ ve pjky na kterou m stt u IMF nrok 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 49 koly IMF v souasnm systmu Podporovat stabilitu mnovho systmu Me zashnout na podporu mny, kter m pote Nap. poskytnutm vru centrln bance dan zem, kter tmito penzi podporuje svou mnu Podporovat odstraovn devizovch omezen Podporovat volnou smnitelnost mn

Podporovat odstraovn barir v toku financ Poskytovat vry Poskytuje vry zemm, kter se potkaj s ekonomickm propadem SouvislostSociln s rozvojovou problematikou politika v mezinrodnm kontextu. 5 Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 50 IMF a rozvoj Poskytuje vry zemm, kter el ekonomickmu propadu a nestabilit mny. vry dvou zkladnch typ Krtkodob K peklenut akutn krize, finann injekce do systmu, podpora domcch podnik, podpora mny, subvence cen zsadnch

komodit na trhu apod. Jednorzov nstroj Stedndob 5 Podobnj rozvojov pomoci finance jsou ureny na systmov zmny v dan zemi, nikoliv jako jednorzov podpora Prv tyto vry jsou podmiovny pravami fungovn mstn ekonomiky (IMF nikoliv samotn recipientsk zem vlastn ur, jak by tato systmov zmna mla fungovat). Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 51 IMF a rozvoj IMF poskytuje pjky vem zemm, nejen rozvojovm etnost vr rozvojovch stt u IMF

vyplv z kehkosti jejich ekonomik, kter snze podlhaj krizm a vkyvm Stejn tak k poteb erpn vr pispv ji existujc zadluenost, kter stty oslabuje a v ppad i malho ekonomickho vkyvu nejsou tyto stty schopny zashnout a krizi samostatn vyeit Nkdy tak stty e dalm vrem platebn neschopnost v vrech stvajcch 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 52 IMF a rozvoj IMF disponuje tzv. Informanm a analytickm stediskem To sleduje kondici ekonomik lenskch stt Vsledkem jsou pravideln studie a zprvy, kter uruj jednak pspvky sttu do IMF a jednak doporuen, kter IMF pro kadou zemi vyd (nejznmj World Economic Outlook, Global Financial Stability Report)

Zde vznikala doporuen rozvojovm zemm, jak naloit se stedndobmi vry, kter podmiuj poskytnut tchto vr V 80. letech SAPs Od roku 1999 se problematice rozvoje vnuje Poverty Reduction and Growth Facility (PRGF) V souasnosti komplexnj a flexibilnj Strategick dokumenty pro sniovn chudoby (PRSP) Do znan mry se podl na tvorb a zpsobu praktickho naplnn rozvojovho diskurzu na globln rovni 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 53

IMF rozvojov politika IMF se hls k mylence podmnnosti rozvoje dobrou vldou IMF poskytuje vry zejmna na zlepen makroekonomick situace zem - na stabiln a efektivn mnov politiky, reformy daov politiky, celn politiky, etc. Prosazuje tedy pravy smujc k prosazen zsad dobr vldy u zem, kter maj zjem si u IMF pjit - draz je kladen zejmna: Na fungovn a transparentnost veejnch financ Sociln dopady makroekonomickch priorit zem Naplnn zsady komparativnch vhod Zemm kter spadaj pod gesci PRGF (78 zem v roce 2008) IMF poskytuje vry vhodnji s rokem 0,5%/rok rozdl mezi tmto rokem a rokem u pvodnch vitel kryje IMF z vlastnch prostedk. Poskytuje IMF ptilet odklad zahjen spltek Zem kterm se bude PRGF vnovat jsou vybrny na zklad ronho HDP na hlavu (v roce 2008 byla hranice 1095 dolar) 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek

54 Oddluovac aktivity Iniciativa HIPC Spolen se Svtovou bankou Heavily Indebted Poor Countries Skupina zem, kterm je odpoutna st dluh, aby znovu zskali anci platit sv dluhy a pouvat pjky na rozvojov programy a ne na umoovn existujcch dluh Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI) Ve spoluprci s WB a Africkm rozvojovm fondem Pesvden nkterch vitel, aby sthli 100% svch poadavk vi vybranm zemm 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 55

Kritika IMF Kvli zpsobu hlasovn ovld nkolik mlo bohatch zpadnch/severnch stt rozhodovn o pidlen/nepidlen vru Dky tomu mohou urovat podmnky poskytnut vru tak, aby na n samy snadno doshly v ppad poteby Zrove mohou prostednictvm fondu ovlivovat fiskln politiky zem tzv. tetho svta zpsobem, kter sice m bt vhodn pro rozvjejc se ekonomiky ale zrove nen nikdy nevhodn pro ekonomiky rozvinut. Vyuv bezmoci a nemonosti si zvolit jinho poskytovatele pi ntlaku na rozvojov stty. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 56

Reforma IMF M bt odpovd na kritick vtky V roce 2008 byl schvlen dvoulet reformn program program m zajistit vt rovnost lenskch stt pi rozhodovn Ji byly posleny nkter vrazn poddimenzovan ekonomiky: Turecko, Jin Korea, na, Mexiko M bt zven zkladn poet hlas kad zem na 500, aby ve pspvku byla mn dleit pi rozhodovn Najt cestu, jak zajistit poslen nejchudch stt PRGF m bt nahrazen robustnjm nstrojem The Extended Credit Facility (ECF) 5 Poskytuje vry na del dobu a vt spektrum tmat Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 57

Skupina svtov banky Jedn se o nkolik finannch organizac sdruench pod autoritou spolench instituc Veden WB Radou guvernr V rad jsou zastoupeny jednm lenem vechny lensk stty Uruje zkladn politiky jednotlivch instituc, dohl na innost a hospodaen organizace Mezi zasednmi Rady guvernr spravuje zleitosti WB Rada vkonnch editel Svho zstupce v n m pt nejvtch donor UK, US, Fr, Jap, Nm Ostatn stty jsou zastoupeny 19-ti lennou skupinou doasn volench editel (regionln kl) Inspekn panel Je dalm spolenm orgnem pro vechny instituce skupiny e veker spory mezi lenskmi stty, institucemi WB e stnosti na innost WB 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 58 lenstv Podmnkou lenstv ve WB je bt lenem IMF Podle pspvku urenho IMF, je novmu lenovi pidlen tak podl na kapitlu banky Podle ve podlu jsou pak pidlena hlasovac prva hlasovac sla takto pidlen plat ve vech institucch WB Proto tak Svtov banka je podobn kritizovna jako IMF lenov se dl na donory a recipienty Tyto dv kategorie jsou oddlen, a donor ve vtin program neme bt recipientem (vjimky u ivotnho prosted apod.) Nap. R byla recipientem, nyn u je donorem 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek

59 Countries based on World Bank income groupings for 2006 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 60 Hlavn tmata innosti WB na rozdl od IMF je primrn urena k tomu, aby pomhala ekonomicky slabm zemm k hospodskmu rstu Pomoc nejchudm sttm Pjky zaclen na dosaen MDGs Postkonfliktn rekonstrukce Peruit opakujc se konflikty v nkterch zemch, prostednictvm pispn pili ekonomick a sociln blahobyt

Mezinrodn veejn statky Pomhat spravedlivmu sdlen a multilaterln sprv mezinrodnch veejnch statk a pomhat een dalch zleitost pekraujcch hranice stt (P, nemoci atp.) Stedn-pjmov zem Spolupracovat na rozdlovn pjm novch silnch ekonomik, aby byla odstranna chudoba ve vech regionech a vrstvch obyvatel Vzdlvn Pispvat k veobecn dostupnosti vzdln + jedin geograficky definovan priorita Arabsk svt (!) Pomoc en lidskch prv, vzdln, podpora soukromho podnikn 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 61 Instituce skupiny Mezinrodn banka pro obnovu a rozvoj (IBRD 1945) Poskytuje vhodnj vry stedn rozvinutm a rozvojovm zemm

Rozvoj infrastruktury (silnice, doly, tovrny, elektrrny) Mezinrodn finann korporace (IFC 1956) Spoluprce se soukromm sektorem levn vry na komern projekty elem rozvoj soukromho sektoru a pilkn dalch klasickch komernch aktivit Mezinrodn asociace pro rozvoj (IDA 1960) Pjky nejchudm zemm odstraovan chudoby, programy udritelnho rozvoje Rozdln podmnky poskytovn vr od IBRD nzk roky nebo dokonce bezron pjky, dlouh doba splatnosti Pjky podmiovny pravami v ekonomice programy strukturlnch uprav Monost poskytovat i granty nevratn pjky nezadluuj zem ale zrove nepin do IDA finance, jako spltky vru, kter pak lze dal pout na dal vry Multilaterln agentura pro garanci investic (MIGA 1988) Vytven podminek pro prichod investic do rozvojovch zem Napklad nekomern pojitn firmm, kter vznikaj v rozvojovch zemch Mezinrodn centrum pro urovnvn investinch spor een sporu uvnit WB i WTO 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 62 Rozvojov politiky WB tak vyuv PRSPs Tedy sdl priority a postupy s IMF Je soust tho rozvojovho diskurzu Svtov banka dopluje innost IMF a sousted se na projekty praktickho rzu Stavby pehrad a zavlaovacch systm Budovn infrastruktury Posilovn sttnch slueb stavby kol, zdravotnickch zazen apod. Pjuje podnikatelm 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 63

Kritika Svtov banky Spolen s IMF prakticky pokrvaj poteby rozvojovch zem IMF zajiuje makroekonomick a finann sluby WB poskytuje finance na budovn praktickch facilit nutnch k fungovn sttu Spolen tak tvo s, kter se chud stty nemohou vyhnout, co dle posiluje jejich moc Pitom vyuvaj podobn systm hlasovn, hlasy rozdluj na jednotnm zklad Ob zvhoduj bohat stty oproti chudm Existuje ada pklad selhn Podpora stavby pehrad bez ohledu na ekologick nsledky Podpora dikttorskch reim Vnucen monokultur v zemdlstv, kter vedly ke zven kehkosti mstn ekonomiky atp. 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 64 Svtov obchodn organizace (WTO) Vznikla v roce 1948 jako GATT (Mezinrodn dohoda o clech a obchodu) Clem je odstraovn celnch a dalch tarif omezujcch mezinrodn obchod transformace WTO v roce 1994: Rozen spektra aktivit Podpora liberalizace ekonomiky na globln rovni Odstraovn diskriminace v mezinrodnm obchodu Anti-dumpingov politika Rozhodovn obchodnch spor mezi leny Sdlem organizace je eneva, vcarsko. V souasn dob m WTO 153 len (1. srpna 2008). 5

Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 65 Rozhodovn ve WTO Konsensuln zpsob rozhodovn trv velmi dlouho: Hlavn linie politiky jsou urovny v tzv. kolech K pijet vstupu takovho kola je nutn souhlas vech len Kola tedy trvaj i nkolik let Kad dva roky se kon ministersk konference, kter je nejvym rozhodovacm orgnem WTO Mezi zasednmi konference funguje v sdle v enev Generln rada sloen ze stlch zstupc lenskch stt. 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek

66 WTO a rozvoj WTO nen primrn rozvojovou organizac Posledn jednac kolo ale bv nazvno Rozvojovm kolem Sousted se na odstraovn diskriminanch 5 opaten znevhodujcch ekonomicky slab stty Hled zpsoby rovnoprvnho zastoupen rozvojovch stt v souasn globln ekonomice Zvhoduje rozvojov stty del lhty na implementaci nkterch nazen, ppadn dokonce vjimky nkterch povinnost Sociln politikazv mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek

67 Kritika WTO Pomal rozhodovn Omezen schopnost vynutit sv rozhodnut v praxi Omezen schopnost prosadit npravu po sporu mezi leny Nkdy je pedmtem kritiky tak jednoznan zakotven v kapitalistickm systmu a volnm obchodu 5 Sociln politika v mezinrodnm kontextu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 68

Recently Viewed Presentations

  • India, Buddhism and Hinduism

    India, Buddhism and Hinduism

    Caste System UNTOUCHABLES Mahabharata Story of the early Aryans and their struggles 106,000 verse poem, longest poem ever Hinduism A collection of religious beliefs Has no true founder (Aryans) Stories come from religious book- Vedas Upanishads tried to interpret beginnings...
  • TEACHING AND LEARNING INTEGERS First, we agree, that

    TEACHING AND LEARNING INTEGERS First, we agree, that

    Mnemonics for remembering SOH CAH TOA include: Freudenthal was fiercely opposed to what he called a didactical inversion, where the end results of the work of mathematicians were taken as starting points for mathematics education.
  • Organic Chemistry

    Organic Chemistry

    Amino Acid Codon Chart. Protein Structure. 2. or more . amino. acids. joined by . peptide. bond. Hence the other name for a protein: polypeptide chain. Structure=Function. Protein's specific . structure (shape) determines it's . duties (job) Four levels of...
  • Hoot

    Hoot

    Discussion Thoughts Do you think Roy should place himself at risk by becoming involved with Mullet Fingers and his cause? Why do you think Mullet Fingers would not accept help from Breatrice and Roy? Symbolism - A symbol in literature...
  • Bacteria and Viruses - Tenafly Public Schools

    Bacteria and Viruses - Tenafly Public Schools

    Endospores. Most species of bacteria do well in warm, moist places. In dry or cold surroundings, some species of bacteria will die. In these conditions, other bacteria become inactive and form endospores.
  • TcpTunel - Replanteo y Toma de Datos de Túneles

    TcpTunel - Replanteo y Toma de Datos de Túneles

    TcpTunnel TcpTunnel - Setting Out and Surveying for Tunnels TcpTunnel - Setting Out and Surveying for Tunnels * * INDEX Main Features Program Structure Surveying Setting Out Tools and Utilities Main Features Total Stations and Platforms Supported Total Stations Geodimeter,...
  • Guideline Pearls - Thrombosis Canada

    Guideline Pearls - Thrombosis Canada

    Guideline PearlsDo's and Don'ts. Cerebrovascular. d. isease. Provide lifetime antiplatelet Rx to all patients post ischemic stroke or TIA. Consider DAPT with ASA + Clopidogrel in patients with high risk TIA or minor stroke for 30 days.
  • Collaboration between IAEA and ATI The Past • The Present ...

    Collaboration between IAEA and ATI The Past • The Present ...

    Boundaries of Controlled Areas. Extent of controlled areas should be clearly defined. Where practicable, the boundaries coincide with fixed barriers such as walls and doors of a room. Registrants . and licensees shall delineate controlled areas by physical means or,...